Příklady z praxe: Režim přenesení daňové povinnosti u poskytnutí služby elektronických komunikací

Sebevzdělávání v daňové oblasti je pro úspěšné daňové poradce a účetní samozřejmostí. Podívejte se blíže na úskalí režimu přenesení daňové povinnosti u poskytnutí služby elektronických komunikací. Víte, na koho se vztahuje?

Nové povinnosti od 1. října 2016
Generální finanční ředitelství vydalo 29. září 2016 informaci k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u poskytnutí služby elektronických komunikací. Režim přenesení daňové povinnosti se vztahuje dle vydané informace pouze na úrovni velkoobchodu. Do této kategorie spadají podnikatelé v elektronických komunikacích (plátci), kteří poskytují služby elektronických komunikací prostřednictvím přístupu k sítím elektronických komunikací, jejich propojením nebo nákupem a prodejem.

Při rozhodování, zda služba do režimu přenesení daňové povinnosti spadá či nikoli, je klíčovým aspektem posouzení, zda disponuje znaky přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.

Platí režim i na vás?
Podívejte se na následující příklady, které vám pomohou řešit režim přenesení daňové povinnosti v praxi. Pro více teoretických informací navštivte webové stránky Finanční správy.

Příklad 1 – HOSTING
Př.: Poskytuji hosting třetím osobám.
Odpověď: Na tento typ služby se přenesení daňové povinnosti nevztahuje.

Příklad 2 – PŘEFAKTURACE
Př.: Jsem odběratel elektronických komunikací za celý dům a následně tyto služby přefakturovávám subjektům, kterým pronajímám komerční prostory.
Odpověď: Režim se vztahuje pouze na velkoobchody, respektive přeprodání služby. Přefakturace poskytovaných služeb se nerovná přeprodání. Režim přenesení daňové povinnosti se na tento typ služby nevztahuje.

Příklad 3 – KONEČNÝ SPOTŘEBITEL
Př.: Jsem spotřebitel a službu elektronických komunikací mám pouze pro svou vlastní spotřebu.
Odpověď: Režim přenesení daňové povinnosti se na konečného spotřebitele nevztahuje.

 

Ocitli jste se v tíživé finanční situaci? Daň můžete uhradit ve splátkách.

Nemáte na zaplacení daní? Z důvodu nepříznivé sociální a ekonomické situace můžete požádat správce daně o odložení zaplacení daně nebo zavedení splátkového kalendáře. Přečtěte si, jak správně postupovat.

 Kdy vám vzniká na odložení úhrady daně nárok
Správce daně může žádosti v tíživé ekonomické situaci vyhovět a zpravidla ji akceptuje, pokud je ohrožena vaše výživa, výživa vašich dětí, je-li ohroženo vaše podnikání, pokud celou úhradou daně utrpíte vážnou újmu nebo také pokud je zřejmé, že povinnost zaplatit vyměřenou daň zanikne.

Jak o odložení daně nebo splátkový kalendář požádat?
Napište krátkou žádost, ve které uvedete:

  • Jméno a příjmení (kdo žádá)
  • Předmět (o co žádáte)
  • Důvod (proč žádáte)
  • Návrh řešení (jaký navrhujete další postup)
  • Potřebné přílohy (čtěte dále níže)

Sepsanou žádost podejte vlastnoručně podepsanou, jako datovou zprávu skrze datovou schránku nebo EPO aplikaci. Osobně se můžete dostavit na příslušný finanční úřad a podat žádost také tam.

Při podání žádosti nezapomeňte

  • Nechat si potvrdit přijetí žádosti.
  • Již při podání žádosti přiložit veškerou dokumentaci, která vaši situaci dokládá.
  • Uveďte prostředky a způsob, jak v budoucnu daň zaplatíte.
  • Návrh splátkového kalendáře – výše splátek a jejich časový harmonogram.
  • Za podání žádosti zaplatíte správní poplatek 400 Kč

Mějte na paměti, že při kladném rozhodnutí správce daně má plátce daně povinnost předepsaný harmonogram dodržet.

Pozdní podání kontrolního hlášení se nevyplácí. Ani o den.

Od 1. ledna 2016 platí v České republice nově institut kontrolního hlášení, do něhož spadají všechny fyzické a právnické osoby, které jsou plátci DPH. Dlouho připravovaná změna má za cíl efektivně odhalit dnové úniky.

Daňové přiznání k DPH se neruší
Podání kontrolního hlášení je novou povinností pouze pro plátce daně z přidané hodnoty. Nenahrazuje daňové přiznání k DPH či souhrnné hlášení, ale díky zavedení kontrolního hlášení není nutné podávat samostatný výpis z evidence pro účely daně z přidané hodnoty ve vztahu k režimu přenesení daňové povinnosti.

Právnické osoby vykazují kontrolní hlášení každý měsíc
Všechny právnické osoby, bez ohledu na jejich zdaňovací období, musejí kontrolní hlášení podávat každý měsíc do 25 dne po skončení kalendářního měsíce (například za září je nutné podat kontrolní hlášení do 25. října). U fyzických osob, které jsou plátci DPH, se doba podání řídí jejich zdaňovacím obdobím, čtvrtletní plátci DPH podávají kontrolní hlášení pouze jednou za čtvrt roku.

Připravte veškeré podklady s předstihem
Aby odesílání probíhalo hladce, odevzdejte svému daňovému poradci nebo účetní veškeré potřebné dokumenty s mírným předstihem. Při nepodání nebo pozdním podání hrozí vysoké sankce. Přesné informace o tom, kdy je třeba podat kontrolní hlášení, vám sdělí váš daňový poradce nebo nahlédněte do zákona č. 360/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (respektive zákon o DPH).

Dodržujte termíny, sankce jsou vysoké
Pokud nestihnete podat řádné kontrolní hlášení, udělí vám správce daně pokutu. Výše pokut se odlišuje dle toho, kdy kontrolní hlášení podáte a jak budete se správcem daně komunikovat.
Tisíc korun udělí, pokud hlášení podáte po stanovené lhůtě, bez vyzvání, a to i o jediný den později. Jestliže vás správce daně vyzve k podání v náhradní lhůtě, zaplatíte 10 000 Kč. Správce daně může udělit při nesplnění podání nebo neopravení údajů pokutu až 50 000 Kč. Při opakovaném neplnění povinností uložených zákonem může uložit pokutu až 500 000 Kč.